Je před námi „zátěžové“ zimování včelstev…
Z různých koutů republiky se objevují znepokojivé informace o redukci včelstev. Někde se mluví o kolapsu včel, se kterým se pravidelně jednou za X let musí trochu počítat, jinde zas včelaři sledují na česnech svých úlu abnormální výskyt vos.
Nejčastěji se však v této souvislosti skloňuje roztoč Varroa destructor. Je- li na stanovišti celkově hodně roztočů, tak se většinou včelař již během září setkává s úly plnými zásob, avšak bez včel. A když se včelami, tak často už jen zlodějkami, které si přilétly pro trochu zásob a neplánovaně i pro zbytek žijících roztočů na opuštěném zbytku plodového plástu. Tak se samozřejmě roztoč dostane dál a způsobuje škody v jiných úlech či dokonce jiných stanovištích. Zpravidla na přelomu září a října nastává panika. Doslova jakoby ze dne na den přijdete o včelstva. Celé dny sledujete, jak včely pěkně létají, myslíte si, že je vše v pořádku… než Vám začne docházet, že letáky úlů začínají být zašedlé, že na některých česnech je aktivita skoro až do večerních hodin. A to už je samozřejmě pozdě.
Bohužel někdy může nastat kombinace několika faktorů najednou. Včelstvo je do jisté míry schopno určitému tlaku nepříznivých situací odolávat. Vše má ale své limity. Desítky roztočů + loupeživé včely a vosy z okolí dokáží včelstvo zdecimovat klidně i během několika dnů. Pak můžete v takovém včelstvu najít ještě několik desítek živých včel často ještě i s matkou. Zásobní plásty jsou často na různých místech povrchově narušeny, vlivem probíhajících loupeží. Na dně úlu můžete najít části uhynulých včelích těl (často vykousaných vosami) . Bohužel takto zdeformované včelstvo se většinou již zachránit nepodaří.
Včelstvo, které vydrží v dobré kondici do prvních mrazíků má velkou naději zimu přečkat (za předpokladu, že bude mít dostatek zásob) .
Publikováno 22.10.2019