Někdy se stává, že i různá protirojová opatření nefungují a takto může vypadat výsledek. Toto je ukázka roje, který se usadil do větví trnité trnky....ne však na dlouho. Větev se pod tíhou včel zlomila a roj spadnul k zemi do studené trávy. Na nic jsem nečekal a včelám nabídl dobrovolnou cestu do rojáčku :-)

→ Kliknutím na obrázek spustíš video....  ↓

Ilustrativní obrázek - roj na třešni.....

Ukázka toho, jak jsou včely "v pohodě" když se rojí. Na stromě u včelína seděl roj, od něhož se část včel i s matkou utrhla a spadla na zem.....hromádku včel i s matkou jsem sebral ze země a přendal do nástavku. Zbytek roje do pár minut našel cestu k matce a přesunul se bez problémů do připraveného úlu.

→ Kliknutím na obrázek spustíš video....  ↓

Video o vývoji včelaření z ukázky historických řemesel "Šelmberk 2014" zde a nebo klikněte na fotografii.

O životě včel...

Včela medonosná žije ve společenství několika tisíc jedinců. Takovému společenství říkáme včelstvo, ve kterém bývá jedna včelí matka, několik stovek trubců a přibližně 55 tisíc včel  - dělnic.

Matka je nejdůležitějším členem každého včelstva. Je to jediná oplozená samička, která intenzivním kladením (přibližně 1500 vajíček denně) zajišťuje rychlou obnovu dělnic a trubců. Již na první pohled se liší kladoucí matka od včel dělnic výraznější velikostí. Kromě kladení vajíček nevykonává ve včelstvu jiné práce, a proto nemá vyvinuty žádné pracovní orgány, jako jsou kartáčky, košíčky a voskové žlázy. V kusadlové žláze tvoří tzv. mateří látku, feromon, který koluje v potravě a spojuje tak tisíce jedinců v jedno společenství. Tato chemická „vůně“ je základem soudržnosti včelstva a dělby práce v něm. Matka se dožívá přibližně 4 let, čím je starší, tím je většinou méně plodná. 

Včelstvo, které si chce odchovat novou matku, vystaví na okraji plástů nízké misky, které matka zaklade a včely je postupně dobudují na svislé matečníky, dlouhé přibližně 25 mm. V nich probíhá vývoj matky. Z vajíčka se po třech dnech líhne larvička, kterou mladé včely (mladušky) živí mateří kašičkou tak intenzivně, že larvička v ní přímo plave. Kvalita i množství larvální potravy v prvních dvou dnech určuje, že se z larvičky vyvine za 12 dnů včelí matka. Vylíhne-li se současně více matek v úlu, začnou mezi nimi souboje na život a na smrt a nebo dojde k vyrojení včelstva. Záleží v jaké „náladě“ včelstvo matečníky založilo.

Rojová nálada nastává v momentě, kdy včelstvo má potřebu se rozšiřovat, ale je omezeno prostorem ve kterém žije. Bývá to většinou v květnu a červnu, kdy se líhne výrazně více včel, než jich v té době hyne. Tento „přetlak“ včelstvo řeší založením několika  matečníků díky nimž si připraví mladou matku, která nahradí matku původní. Ta v této rojové náladě včelstvo opouští v doprovodu několika tisíc včel. Včelstvo tak přichází přibližně o třetinu své síly, o část svých medných zásob, ale také zůstane několik dní bez čerstvého plodu. Ten se ve včelstvu objeví až po té, co bude mladá matka oplozena na tzv. snubním proletu hned několika trubci. Tímto způsobem, kdy se včelstvo rozdělí na 2 společenství se včely vlastně přirozeně rozmnožují.

Trubci jsou včelí samci. Ve včelstvech žijí zpravidla od dubna do srpna a líhnou se z neoplozených vajíček za 24 dní. Oproti včelám – dělnicím mají větší, zavalitější tělo, kulovitou hlavu s velkýma složenýma očima a nemají žihadlo, voskotvorné žlázy, žlázu hltanovou a ve včelstvu se nezúčastňují žádné činnosti. Jejich jediným posláním je osemenit mladé matky. Trubec žije několik týdnů, ovšem pokud dojde ke spáření s matkou, tak umírá ihned po oplození matky.

Nejpočetnějšími členy včelstva jsou dělnice. Včelstvo je existencí závislé na jejich činnosti. Dělnice se líhnou za 21 dní z oplozených vajíček stejně jako matky, ale kvalita potravy v prvních dnech larválního vývoje jim určuje, že se z nich stanou samičky s nedokonale vyvinutými vaječníky. Dělnice rozlišujeme na mladušky a létavky.

Mladušky vykonávají všechny práce v úlu (uvnitř hnízda). Zahřívají plod, udržují potřebnou vlhkost, vylučují vosk, stavějí nové plásty , čistí starší plásty i prostor kolem , krmí plod, matku i mladé trubce, střeží bezpečnost včelstva, v dlouhém řetězci si předávají nektar přinesený létavkami a postupně jej zpracovávají v med.  Dělnice se v sezóně dožívají většinou 6 – 8 týdnů, na konci léta se líhnou tzv. dlouhověké včely, které přežívají až do jara dalšího roku, tedy kolem 7 – 9 měsíců.

Létavky vyletují z úlu a přinášejí do něj nektar, vodu, rouskovaný pyl a pryskyřičnatý tmel – propolis.  

Včela medonosná má v přírodě celou řadu přirozených nepřátel. Od různých nemocí, které mohou včelstvo zasáhnout (mor včelího plodu, nosema atd.) až po nenechavé škůdce (zavíječe, varroázu, vosy, myši, ptáky, mravence…)

Více informací připravujeme....

Čerpáno z publikace: Včelařství od Ing. Vl. Veselého

Upravil: Přemek Petrák